Photograph: Libor Teplý,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Pavel Čech,  © Moravská galerie v BrněPhotograph: Tomáš Zwyrtek,  © Seminář dějin umění FF MU Brno © National Institute for cultural heritage © National Institute for cultural heritagePhotograph: Reprofoto


Název památky:

Premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce

Známé též jako:

Klášterní Hradisko

Lokace:

Olomouc, Morava, Czech Republic

Contact DetailsPremonstrátský klášter Hradisko u Olomouce
Olomouc, Sušilovo nám. 70/2
Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Vojenská nemocnice Olomouc-Hradisko (Responsible Institution)

Datace:

1659–1676, 1726–1733

Autoři:

Giovanni Pietro Tencalla (1629 Bissone? – 1702 Vienna?), Martin Antonín Lublinský (1636 Lesnica – 1690 Olomouc), Christian Alexander Oedtl (b. 1737 Vienna), Ludwig Sebastian Kaltner, Antonio Ricca, Jan Jiří Etgens (1691–1757 Brno), Karel František Josef Harringer (1689 Vídeň – 1734 Olomouc), Josef Winterhalder st. (1702 Vöhrenbach – 1769 Vídeň), Johann Michael Winterhalder (1706 Vöhrenbach – 1759 Vöhrenbach), Paul Troger (1698 Zell bei Welsberg – 1762 Vídeň), Jan Kryštof Handke (1694 Janovice near Rýmařov – 1774 Olomouc), Daniel Gran (1694 Vídeň – 1757 St. Pölten), Josef Heinz (1698 Svitavy – 1759 Znojmo)

Typ:

Církevní – klášter

Donátoři:

Řád premonstrátů, opaté Norbert Želecký z Počenic (1679–1709), Bernard Wancke (1709–1714), Benedikt Bönisch (1714–1712), Robert Sancius (1722–1732), Norbert Umlauf (1732–1741)

Dějiny:

Premonstráti byli uvedeni do původně benediktinského kláštera r. 1151. Klášter se stal pohřebištěm údělných knížat z rodu Přemyslovců. Po plenění kláštera švédským vojskem, které dobylo Olomouc, byl klášter obnoven a postaven nový kostel, ke kterému byly postupně dle projektu G. P. Tencally a M. A. Lublinského připojovány další části kanonie. V rozsáhlé stavební činnosti, uměleckém mecenátu i politickém vlivu konkuroval i biskupovi a zcela předčil aktivity šlechty. R. 1751 se zde konala významná slavnost – oslava 600 let příchodu premonstrátu na Hradisko. R. 1758 byl klášter poškozen za pruského obléhání a r. 1784 přeměnen na vojenskou nemocnici.

Popis:

Dispozice konventu na kvadratickém půdorysu s budovami kolem osy, kterou tvoří konventní chrám a nárožními věžicemi, dodávajícími stavbě pevnostní charakter, je typem “božího špitálu”. Prezentace duchovní i světské moci, sláva místa a ctnosti jeho správců jsou základním mottem koncepce kláštera, která tak přejímá řadu prvku typických pro světské rezidence: působivý vstup s althana, reprezentativní schodiště, sál v průčelí a systém předpokojů a pokojů po stranách. Vlastní klášterní stavby – kostel, budovy konventu, se nacházejí až ve druhém traktu. Ke komplexu kanonie náleží také hospodářské dvory, rezidence na jednotlivých panstvích (Šebetov, Vřesovice, Konice), okrasné zahrady, sochy v krajině a poutní místo na Sv. Kopečku.

View Short Description

Prezentace duchovní i světské moci, sláva místa a ctnosti jeho správců jsou základním mottem koncepce kláštera, která tak přejímá řadu prvků typických pro světské rezidence. V rozsáhlé stavební činnosti, uměleckém mecenátu i politickém vlivu konkuroval klášter i biskupovi a zcela předčil aktivity šlechty. Na vybavení se podíleli přední vídeňští a olomoučtí umělci. Hlavními tématy jsou alegorie ctností a apoteóza zakladatele řádu. Ke komplexu kanonie náleží také hospodářské dvory, rezidence na jednotlivých panstvích a poutní místo na Sv. Kopečku.

Původ datace:

Na levé straně vjezdu je zazděna tabulka s letopočtem 1786, vztahujícím se k založení nového kláštera. K řadě prací jsou dochovány smlouvy a korespondence. O průběhu prací a významných návštěvách konventu informují klášterní deníky. Zmiňovány jsou také dnes nedochované artefakty, které dotvářely ikonografii kláštera, jako např. kašna na nádvoří, patrná také na starých vyobrazeních.

Special features

Podzim

1731

Josef Heintz (1698 Svitavy – 1759 Znojmo)

Ve vstupním trojlodním vestibulu se nacházejí personifikace čtyř ročních dob. Jde o častý námět výzdob barokních rezidencí, především jejich zahrad nebo spodních částí (salla terren), symbolizující pozemskou sféru světa a také koloběh času. Figura vypjatých objemů je typickým dílem J. Heintze, ačkoliv je parafrází Michelangelova Baccha, známého z grafických reprodukcí.

Alegorie Naděje

1731

Josef Winterhalder st. (1702 Vöhrenbach – 1769 Vienna)

Schodiště je významnou ceremoniální složkou rezidencí. V církevních kruzích je přirovnáváno k cestě do nebe, jednotlivé stupně s pokáním. V nikách předsálí jsou umístěny štukované pískovcové sochy v životní velikosti – alegorie ctností. Nad nimi jsou medailony s výjevy ze života sv. Norberta a světcových předchůdců, mezi než patřili dle ideálního rodopisu i zakladatelé kláštera Hradisko. Celek vytváří tedy jakousi galerii předků v zrcadle ctností a slávy, vrcholící apoteózou zakladatele řádu sv. Norberta na klenbě. V alegorii Naděje, obrácené k příchozím do chodby, je připomenuta síla a moc Kristovy oběti a víra v jeho vzkříšení.

Zázračné rozmnožení chlebů a Nasycení zástupů

1731

Paul Troger (1698 Zell bei Welsberg – 1762 Vídeň)

Ústřední reprezentační prostor opatství na půdoryse obdélníka má dva krby, nad nimiž jsou reliéfní obrazy vztahující se jednak k přírodnímu živlu – ohni, jednak k biblické historii (Přistání sv. Pavla na Maltě, Trojí zapření sv. Petra). Dominantu sochařské výzdoby tvoří starozákonní scény Setkání Samuela se Saulem a Setkání Davida s Achímelekem. Busty nad vchody představují roční období, reliéfy v okenních špaletách alegorie ctností a neřestí. Na skutečnou architekturu navazuje iluzivní malba s medailony na téma Krista u společného stolu a vrcholící ve figuře Božské Prozřetelnosti s rohem hojnosti. Ikonografie sálu, sloužícího k přijímání významných hostů, mezi než patřil i císařský pár, je symbolem pohostinnosti a současně střídmosti. Stolování bylo hlavním prvkem dvorského ceremoniálu.

Oslava premonstrátského rádu

1729–1730

Jan Kryštof Handke (1694 Janovice near Rýmařov – 1774 Olomouc)

Proměnění na hoře Tábor

1739

Daniel Gran (1694 Vídeň – 1757 St. Pölten)

Vybraná literatura:

Ivo Krsek–­­ Zdeněk Kudělka –­­ Miloš Stehlík –­­ Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996.
Historická Olomouc X. Tématický sborník příspevků zaměřených k problematice premonstrátského kláštera Hradiska a barokní kultuře na Moravě, Olomouc 1995.
Leoš Mlčák, K ikonografii umělecké výzdoby raně barokního konventu premonstrátské kanonie na Hradisku u Olomouce, in: Historická Olomouc XIII. Konec švédské okupace a poválečná obnova ve 2. polovině 17. století, Olomouc 2002, s. 303–326.
Martin Pavlíček, Josef Winterhalder st. (1702–1796), Brno 2005, s. 43–68, 111–118.
Andreas Gamerith, „dessen kunstreiche Handt so wohl in Teutsch- als Welschlandt auch Hungarn sich vielfoltig berumbt gemacht.“ Der Maler Paul Troger (1698–1762) und die Verbreitung von künstlerischen Ideen, in: Friedrich Polleroß, Reiselust & Kunstgenuss. Barockes Böhmen, Mähren und Österreich, Petersberg 2004, s. 128.
Pavel Suchánek, K větší cti a slávě. Umění a mecenát opatů kláštera Hradisko v 18. století, Brno 2007.

Citace:

Zora Wörgötter "Premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_F;9;cs

Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa

MWNF – pracovní číslo: CZ 09

RELATED CONTENT

 Timeline for this item


On display in

Discover Baroque Art Exhibition(s)

Languages of Baroque | Illusion, gesture and movement

Download

As PDF (including images) As Word (text only)