Nalezení Kříže
Brno, Místodržitelský palác, Morava, Czech Republic
Moravská galerie v Brně
About Moravská galerie v Brně, Brno, Místodržitelský palác
Moravská galerie v Brně
1765
Franz Anton Maulbertsch (1724 Langenargen – 1796 Vídeň)
A 1037
Olej, papír na plátně
32 x 44, 6 cm
Malba
Vídeň? Znojmo?
Scéna zobrazuje nalezení a zkoušení pravosti kříže, na němž skonal Kristus. Kříž nechala hledat r. 324 sv. Helena, matka římského císaře Konstantina Velikého, který potvrdil křesťanské vyznání ediktem r. 313. Tyto figury na skice pro část nástropní malby proboštského kostela sv. Hypolita – řádu křižovníků s červenou hvězdou na Hradisku u Znojma chybí. Nalezení, Vztyčení a Oslavy kříže jsou zde řazeny v chronologickém sledu po obvodu kupole, přítomen je i člen řádu křižovníků. Kříž, nástroj potupného trestu smrti, byl ve starém Římě vyhrazen otrokům a vzbouřencům. Pro křesťany se stal znamením vykoupení lidstva Kristem. Scéna se odehrává na Golgotě, kde byly vykopány tři stejné kříže. Mrtvola člověka, na niž byly kříže postupně přikládány, zázračně procitla k životu při dotyku pravého – Kristova kříže. Na obraze jde o ležící figuru vlevo. Ve výjevu vyzdvižení kříže je patrný Maulbertschův smysl pro světelné efekty, dramatický šerosvit, expresivní tvarovou nadsázku a rétorická gesta. Akcent červené a temně modré dodává výjevu magickou atmosféru.
Výsledná freska se od návrhu liší pouze v dekorativních detailech a barevnosti, která je ve velkém formátu méně kontrastní a přizpůsobena bílo-zeleno-žluté rokokové štukové výzdobě prostoru, doplněné plastikami Ondřeje Schweigla. Josef Winterhalder mladší, později nejvěrnější Maulbertschův následovník, zde vytvořil své první samostatné malby – obrazy bočních oltářů. K malbě kupole se váže další skica Maulbertschova spolupracovníka a žáka Josefa Winterhaldera ml. s Oslavou sv. Kříže a kresebný záznam maleb v kupoli (Vídeň, Albertina).
Jde o skicu pro malbu kupole kostela na Hradisku u Znojma. Ve výjevu vyzdvižení a zkoušení pravosti kříže, na němž skonal Kristus, je patrný Maulbertschův smysl pro světelné efekty, expresivní tvarovou nadsázku a rétorická gesta. Akcent červené a temně modré dodává výjevu magickou atmosféru.
Smlouvu na výmalbu kostela sv. Hyppolita uzavřel probošt Řádu křižovníků s červenou hvězdou s Franzem Antonem Maulbertschem 9. října 1765. S prací měl malíř započít na jaře příštího roku. Vyplaceno mu bylo 900 zlatých, dostal ubytování a stravování u proboštstké tabule pro sebe a dva pomocníky. Skica byla ukázkovým modellem i předlohou pro spolupracovníky.
Získáno r. 1960 z brněnské sbírky Mojmíra Helcelta.
Miloš Stehlík, K restauraci díla F. A. Maulbertsche, Umění IX, 1961, s. 408.
Ivo Krsek, in: Franz Anton Maulbertsch. Ausstellung anlässlich seines 250. Geburtstages, Wien – Halbturn – Heiligenkreuz-Gutenbrunn 1974, s. 97–98, č. kat. 65.
Klára Garas, Franz Anton Maulbertsch. Leben und Werk, Salzburg 1974, s. 237.
Vlasta Kratinová, Barock in Mähren, Wien 1988, s. 48, č. kat. 27.
Zora Wörgötter, in: Zora Wörgötter – Eduard Hindelang (eds.), Franz Anton Maulbertsch und sein Umkreis in Mähren. Ausgewählte Werke aus tschechischen Sammlungen. Ausstellungsführer, Langenargen 2006, s. 54–55, č. kat. 55.
Tomáš Valeš, in: Eduard Hindelang – Lubomír Slavíček (eds.), Josef Winterhalder d. J. Maulbertschs bester Schüler, Langenargen – Brno 2009, s. 39–47.
Zora Wörgötter "Nalezení Kříže" in "Discover Baroque Art", Museum With No Frontiers, 2024. https://baroqueart.museumwnf.org/database_item.php?id=object;BAR;cz;Mus11;39;cs
Připravil: Zora Wörgötter
Editoval: Jiří Kroupa
MWNF – pracovní číslo: CZ 40